V původní domovině mývala severního (Procyon lotor) v Severní Americe nastává u této medvídkovité šelmy začátkem prosince nepravý zimní spánek, při kterém neopouští noru po dobu několika týdnů. V Evropě však mýval natolik zdomácněl, že zimní období maximálně prolenoší. Nutno podotknout, že v této změně chování pravděpodobně hraje roli změna klimatu, konkrétně stále mírnější zimy.
V České republice se mýval začal ve větší míře vyskytovat v 90. letech minulého století. V současnosti můžeme na našem území najít dvě hlavní subpopulace – na Olomoucku a Karlovarsku. Druhá oblast se soustředí do areálu Doupovských hor. Právě zde v rámci výzkumného projektu sledujeme pomocí fotopastí potenciální predátory tetřívka obecného, mezi něž mýval severní neodmyslitelně patří. Vojenské lesy a statky se intenzivně snaží odlovem regulovat nárůst tohoto invazivního druhu. Dokumentace jedinců v okolí sklopců nám přinese nové poznatky o chování mývalů a následné analýzy žaludků objasní složení jejich potravy. Mimo jiné do ní spadají právě vajíčka tetřívka obecného, proto je nutné cílit na omezení a nejlépe celkovou eradikaci mývala severního nejen na Doupově.
Prostředí Doupovských hor je pro mývala severního ideální. Je zde dostatek vodních ploch a toků, v jejichž okolí si mývali nejčastěji shánějí potravu. Díky své přizpůsobivosti jsou však schopní přežívat i v jiných ekosystémech. Je známo, že se stahují i k lidským obydlím, kde se živí krmivem pro domácí zvířata nebo dokonce zbytky z popelnic. Ve volné přírodě pak ohrožují původní druhy obojživelníků či ptáků. Z toho důvodu není mýval severní v naší přírodě vítán.
