Doporučené

Tetřívčí rána na Doupově

Budíček zvoní ve 3:30. Rychle obléct do teplého, posbírat dalekohled, mapu a foťák (v mobilu :D), svačinu a skočit do auta. Ačkoli je ve vojenském prostoru nulový provoz, dostat se na vybranou lokalitu trvá i hodinu. Aby byl monitoring tetřívků efektivní, je ideální začínat mezi čtvrtou a pátou hodinou ranní. Někdy je kohoutky už touto dobou slyšet, jindy si na ně počkáte třeba i do půl sedmé.

Již pár minut po vystoupení z auta slyším bublat mého letošního prvního kohoutka. Natáčím slecha, abych určila, odkud se bublání ozývá. Před sebou vidím mírný svah s s postupně houstnocími křovinami. Snažím se přiblížit s nadějí, že zahlédnu kohoutka a možná i slepičku. Nedaří se mi však odhadnout, odkud bublání vychází. Zaznamenám tedy bod do mapy a pokračuji dál v trase. Dlouhou dobu slyším jen zpěv ptáků, chvílemi ani to ne, protože vane silný vítr. Vystoupám na kopec a po pár krocích vidím tetřívka v letu. Zvedám dalekohled, ale kohoutek zaletěl za horizont. Pokračuji tedy dál s tím, že jej možná zahlédnu později, a taky že ano. Tentokrát jsem dalekohled zvednout stihla a sleodvala přelet tetřívka přes cestu na druhou stranu kopce. Tam už ho nejspíš neuvidím, ale i tak mám radost. Opět bodík do mapy a hurá dokončit trasu.

Každý den monitoringu je jiný a každé ráno je jedinečně krásné. Všichni zúčastnění tetřívka alespoň zaslechli. V Doupovských horách je několik lokalit, na kterých se tetřívek historicky vyskytoval. Letos jsme se monitoringu s kolegy z Útvaru myslivosti věnovali celý první týden v květnu, abychom jich v co nejkratším čase stihli obejít co nejvíce. Nyní nás čeká vyhodnocení spolu s monitoringem AOPK, abychom měli přehled o počtu kohoutků a slepiček. Věříme, že se zde tetřívkovi stále líbí, a že mu provedené úpravy prostředí prospěly.

Autor: Monika Faltusová
Doporučené

Mývali nezáhálí

V původní domovině mývala severního (Procyon lotor) v Severní Americe nastává u této medvídkovité šelmy začátkem prosince nepravý zimní spánek, při kterém neopouští noru po dobu několika týdnů. V Evropě však mýval natolik zdomácněl, že zimní období maximálně prolenoší. Nutno podotknout, že v této změně chování pravděpodobně hraje roli změna klimatu, konkrétně stále mírnější zimy.

V České republice se mýval začal ve větší míře vyskytovat v 90. letech minulého století. V současnosti můžeme na našem území najít dvě hlavní subpopulace – na Olomoucku a Karlovarsku. Druhá oblast se soustředí do areálu Doupovských hor. Právě zde v rámci výzkumného projektu sledujeme pomocí fotopastí potenciální predátory tetřívka obecného, mezi něž mýval severní neodmyslitelně patří. Vojenské lesy a statky se intenzivně snaží odlovem regulovat nárůst tohoto invazivního druhu. Dokumentace jedinců v okolí sklopců nám přinese nové poznatky o chování mývalů a následné analýzy žaludků objasní složení jejich potravy. Mimo jiné do ní spadají právě vajíčka tetřívka obecného, proto je nutné cílit na omezení a nejlépe celkovou eradikaci mývala severního nejen na Doupově.

Prostředí Doupovských hor je pro mývala severního ideální. Je zde dostatek vodních ploch a toků, v jejichž okolí si mývali nejčastěji shánějí potravu. Díky své přizpůsobivosti jsou však schopní přežívat i v jiných ekosystémech. Je známo, že se stahují i k lidským obydlím, kde se živí krmivem pro domácí zvířata nebo dokonce zbytky z popelnic. Ve volné přírodě pak ohrožují původní druhy obojživelníků či ptáků. Z toho důvodu není mýval severní v naší přírodě vítán.

Plodonosné dřeviny, pro tetřívka živiny

Dospělí jedinci tetřívka obecného vyhledávají potravu na zemi i na stromech. Živí se mimo jiné pupeny listnatých stromů – oštipují břízy, vrby, jehnědy lísky a mladé listy. Sbírají také lesní plody, mezi které patří především borůvky, brusinky, plody jalovce nebo maliny. Mezi další zdroje potravy patří žaludy, bukvice, obilky a různé druhy semen lesních bylin včetně jejich výhonů a lístků. V zimním období v potravě převažují pupeny listnatých dřevin, ale také borovice či modřínu. Dospělí jedinci konzumují také živočišnou potravu, která ovšem nečiní podstatnou část na rozdíl od kuřat, u kterých v prvních 14 dnech života tato složka převldádá. Kuřata vyhledávají různá vývojová stáda brouků, blanokřídlých a dvoukřídlýcha dalších druhů hmyzu (Červený, 2009).

Zvyšování pestrosti potravy na tetřívčích lokalitách je součástí našeho projektu. Pro Doupovské hory jsme vybrali doplnění stanovišť jeřábem ptačím, který spadá mezi dřeviny, jejichž plody se tetřívek živí. Na podzim roku 2022 jsme v zájmové oblasti vysázeli celkem 494 odrostků (stromků s výškou 160 – 180 cm) tohoto stromu. Výsadba byla provedena formou alejí a stromky byly opatřeny individuální ochranou, aby nedocházelo k jejich poškození působením zvěře. Věříme, že jeřábi obohatí jídelníček doupovských tetřívků a přispěji ke stabilizaci místní populace.

Podzim na Doupově

Podzim barví stromy do malířské palety a na Doupově tomu není jinak. Lokality, na kterých v rámci projektu provádíme úpravy, abychom vylepšili životní prostředí tetřívka obecného, letos vítají podzimní sezónu v nové podobě.

Hloh obecný je jedním z kěřů, které pokrývají značnou plochu Doupovských hor. S dalšími dřevinami zde vytváří téměř neprostupné houštiny, ve kterých zejména divočáci hledají úkryt a obživu.

A právě prase divoké představuje velké riziko pro tetřívka obecného a jeho přežití. Divočáci mhoou během pastvy narazit na hnízdo, které tetřívci chystají na zemi. Následně dojde k predaci vajíček, čímž je ohrožena tetřívkova raprodukce.

Kácení a frézování sukcesní vegetace má za cíl vytvořit otevřenou krajinu a omezit tak úkrytové možnosti pro divočáky, ale i další predátory. Tetřívek pak má lepší přehled, co se kde děje a není vyrušován.

„Jarní úklid“ na Doupově

Neprostupné křoviny, ve kterých často číhá nebezpečí. I takovou tvář mají lokality, na kterých se vyskytují poslední doupovští tetřívci. Ačkoli by se mohlo zdát, že je hustý vegetační porost výhodou, skýtající dostatek potravy a úkry, u tetřívka obecného tomu tak není. Zvláště na Doupově, kde jsme pomocí sledování umělých hnízd zjistili, že největším nepřítelem černých rytířů je zde divočák. Samotáři i celé rodinky divokých prasat vyhledávají útočiště v hustém trnkoví a představují tak bezprostřední ohrožení jak hnízdům s vajíčky, tak dospělcům, které ruší při toku a shánění potravy.

V rámci našeho projektu jsme se již na přelomu zimy a jara pustili do renovace tetřívčích lokalit. Cílem těchto zásahů je rozvolnění a otevření krajiny. Ta může následně sloužit jako prostor pro tokaniště, či jako prostřený stůl díky pestřejšímu složení druhů rostlin a tím i hmyzu. Na otevřené ploše mají také tetřívci lepší přehled o tom, co se děje kolem nich, a případné nebezpečí zaznamenají včas a odletí.

A jaké to byly konkrétní zásahy? V mozaikovité struktuře byla odstraněna vzrostlá vegetace pomocí vyřezávání a frézování. Stromy a keře včetně pařízků byly odstraněny a dřevní hmota odvezena. O rozdílech mezi původní, buření a křovím zarostlou krajinou a novými otevřenými lokalitami se můžete přesvědčit na fotografiích.

Zdá se vám, že je to smutný pohled? Tak jen počkejte, až to tu zaroste opět travou a květinami, a třeba se dočkáte i tokajícího tetřívka.

Den s myslivci v Hradci Králové

Podzimní sobota 16. 10. 2021 ožila v prostorách Kempu Stříbrný rybník Dnem s myslivci, kterého se za útvar Myslivosti z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti účastnili naši kolegové Jan Cukor a Lucie Hambálková. Prezentovali zde projekt „Management biotopů s výskytem tetřívka obecného voblasti Doupovské hory“. Stovkám návštěvníků podávali informace o monitoringu tetřívka obecného, jeho populační dynamice a problematice populačního poklesu. Nejen malé děti za vyplněnou tajenku jako odměnu dostávali naše nové placky a další propagační materiály s tetřívkem v hlavní roli.

První workshop (22. 7. 2021)

Dne 22. 7. 2021 se uskutečnil první plánovaný workshop za účelem detailního seznámení všech zúčastněných stran s aktuální situací a projednání dalších kroků, zejména pak návrhu managementových opatření na zájmových lokalitách. Workshop byl složen z terénní exkurze na zájmových lokalitách a přednáškové části. Pozvánka s programem workshopu a prezentace účastníků jsou ke stažení na odkazech níže.

Prezentace ke stažení:

Ing. Lucie Hambálková – Průběh realizace projektu

Ing. Jan Cukor, Ph.D. — Současný stav populace tetřívka v Norsku
Bc. Vít Tejrovský — Vývoj populace tetřívka obecného v Doupovských horách
Ing. Lucie Hambálková — Vliv predátorů na početnost tetřívka obecného
Ing. Rostislav Linda, Ph.D. — Představení záměrů a aktivit projektu