Doporučené

Mývali nezáhálí

V původní domovině mývala severního (Procyon lotor) v Severní Americe nastává u této medvídkovité šelmy začátkem prosince nepravý zimní spánek, při kterém neopouští noru po dobu několika týdnů. V Evropě však mýval natolik zdomácněl, že zimní období maximálně prolenoší. Nutno podotknout, že v této změně chování pravděpodobně hraje roli změna klimatu, konkrétně stále mírnější zimy.

V České republice se mýval začal ve větší míře vyskytovat v 90. letech minulého století. V současnosti můžeme na našem území najít dvě hlavní subpopulace – na Olomoucku a Karlovarsku. Druhá oblast se soustředí do areálu Doupovských hor. Právě zde v rámci výzkumného projektu sledujeme pomocí fotopastí potenciální predátory tetřívka obecného, mezi něž mýval severní neodmyslitelně patří. Vojenské lesy a statky se intenzivně snaží odlovem regulovat nárůst tohoto invazivního druhu. Dokumentace jedinců v okolí sklopců nám přinese nové poznatky o chování mývalů a následné analýzy žaludků objasní složení jejich potravy. Mimo jiné do ní spadají právě vajíčka tetřívka obecného, proto je nutné cílit na omezení a nejlépe celkovou eradikaci mývala severního nejen na Doupově.

Prostředí Doupovských hor je pro mývala severního ideální. Je zde dostatek vodních ploch a toků, v jejichž okolí si mývali nejčastěji shánějí potravu. Díky své přizpůsobivosti jsou však schopní přežívat i v jiných ekosystémech. Je známo, že se stahují i k lidským obydlím, kde se živí krmivem pro domácí zvířata nebo dokonce zbytky z popelnic. Ve volné přírodě pak ohrožují původní druhy obojživelníků či ptáků. Z toho důvodu není mýval severní v naší přírodě vítán.

Podzim na Doupově

Podzim barví stromy do malířské palety a na Doupově tomu není jinak. Lokality, na kterých v rámci projektu provádíme úpravy, abychom vylepšili životní prostředí tetřívka obecného, letos vítají podzimní sezónu v nové podobě.

Hloh obecný je jedním z kěřů, které pokrývají značnou plochu Doupovských hor. S dalšími dřevinami zde vytváří téměř neprostupné houštiny, ve kterých zejména divočáci hledají úkryt a obživu.

A právě prase divoké představuje velké riziko pro tetřívka obecného a jeho přežití. Divočáci mhoou během pastvy narazit na hnízdo, které tetřívci chystají na zemi. Následně dojde k predaci vajíček, čímž je ohrožena tetřívkova raprodukce.

Kácení a frézování sukcesní vegetace má za cíl vytvořit otevřenou krajinu a omezit tak úkrytové možnosti pro divočáky, ale i další predátory. Tetřívek pak má lepší přehled, co se kde děje a není vyrušován.

„Jarní úklid“ na Doupově

Neprostupné křoviny, ve kterých často číhá nebezpečí. I takovou tvář mají lokality, na kterých se vyskytují poslední doupovští tetřívci. Ačkoli by se mohlo zdát, že je hustý vegetační porost výhodou, skýtající dostatek potravy a úkry, u tetřívka obecného tomu tak není. Zvláště na Doupově, kde jsme pomocí sledování umělých hnízd zjistili, že největším nepřítelem černých rytířů je zde divočák. Samotáři i celé rodinky divokých prasat vyhledávají útočiště v hustém trnkoví a představují tak bezprostřední ohrožení jak hnízdům s vajíčky, tak dospělcům, které ruší při toku a shánění potravy.

V rámci našeho projektu jsme se již na přelomu zimy a jara pustili do renovace tetřívčích lokalit. Cílem těchto zásahů je rozvolnění a otevření krajiny. Ta může následně sloužit jako prostor pro tokaniště, či jako prostřený stůl díky pestřejšímu složení druhů rostlin a tím i hmyzu. Na otevřené ploše mají také tetřívci lepší přehled o tom, co se děje kolem nich, a případné nebezpečí zaznamenají včas a odletí.

A jaké to byly konkrétní zásahy? V mozaikovité struktuře byla odstraněna vzrostlá vegetace pomocí vyřezávání a frézování. Stromy a keře včetně pařízků byly odstraněny a dřevní hmota odvezena. O rozdílech mezi původní, buření a křovím zarostlou krajinou a novými otevřenými lokalitami se můžete přesvědčit na fotografiích.

Zdá se vám, že je to smutný pohled? Tak jen počkejte, až to tu zaroste opět travou a květinami, a třeba se dočkáte i tokajícího tetřívka.

Den s myslivci v Hradci Králové

Podzimní sobota 16. 10. 2021 ožila v prostorách Kempu Stříbrný rybník Dnem s myslivci, kterého se za útvar Myslivosti z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti účastnili naši kolegové Jan Cukor a Lucie Hambálková. Prezentovali zde projekt „Management biotopů s výskytem tetřívka obecného voblasti Doupovské hory“. Stovkám návštěvníků podávali informace o monitoringu tetřívka obecného, jeho populační dynamice a problematice populačního poklesu. Nejen malé děti za vyplněnou tajenku jako odměnu dostávali naše nové placky a další propagační materiály s tetřívkem v hlavní roli.

První workshop (22. 7. 2021)

Dne 22. 7. 2021 se uskutečnil první plánovaný workshop za účelem detailního seznámení všech zúčastněných stran s aktuální situací a projednání dalších kroků, zejména pak návrhu managementových opatření na zájmových lokalitách. Workshop byl složen z terénní exkurze na zájmových lokalitách a přednáškové části. Pozvánka s programem workshopu a prezentace účastníků jsou ke stažení na odkazech níže.

Prezentace ke stažení:

Ing. Lucie Hambálková – Průběh realizace projektu

Ing. Jan Cukor, Ph.D. — Současný stav populace tetřívka v Norsku
Bc. Vít Tejrovský — Vývoj populace tetřívka obecného v Doupovských horách
Ing. Lucie Hambálková — Vliv predátorů na početnost tetřívka obecného
Ing. Rostislav Linda, Ph.D. — Představení záměrů a aktivit projektu