O projektu

Proč je třeba tetřívkovi pomoci?

Tetřívek obecný (Lyrurus tetrix) je druh hrabavého ptáka z čeledi tetřevovitých, který se vyskytuje v celé severní Evropě. V ostatních částech evropského kontinentu tvoří izolované populace zejména ve vyšších polohách, zejména v Alpách. I v České republice se zbytkové populace vyskytují zejména ve vyšších polohách, nejvíce v Krušných horách, na Šumavě či v Krkonoších. Tetřívek často vyhledává lokality v sukcesním stadiu lesních porostů, jejichž bylinné patro je bohaté na brusnici borůvku, brusinku či vřes. Tato rostlinná společenstva představují důležitý zdroj potravy dospělých jedinců a poskytují vhodný úkryt po kuřata před predátory. Zmíněná stanoviště zároveň poskytují kuřatům pestré složení hmyzu, který činí v prvních 14 dnech po vylíhnutí zásadní složku potravy. V místech výskytu, kde tyto příhodné lokality chybějí, je tetřívek nucen osídlovat také louky, pastviny, popřípadě lesní porosty s otevřenými holinami. V případě zapojení stromového patra se však biotop stává nevhodným. Pravděpodobně nejvýznamnějším důvodem dramatického poklesu početnosti tetřívka v České republice je úbytku vhodných lokalit, který úzce souvisí se změnami charakteru krajiny. Příkladem mohou být rozsáhlé holiny v horských polohách severní až severovýchodní části České republiky po imisní kalamitě v 70. letech minulého století, které zarostly a postupně ztratily pro tetřívka význam. Další kdysi vhodné lokality pokryly během druhé poloviny 20. století hospodářské lesy orientované na produkci dřeva. Vhodná primární stanoviště, kterými byla zejména rašeliniště, byla v mnoha případech v minulosti odvodněna a přeměněna na lesní či travní porosty. Dalším podstatným faktorem je značný turistický ruch, který tetřívka negativně ovlivňuje především v období toku a hnízdění. Zdroji nepříznivých vlivů jsou zejména provozování lyžařských vleků, úprava a užívání běžkařských tras, skialpinismus či freeriding (volný sjezd lyžařů lesními porosty mimo sjezdovky), který je často provozován nelegálně. Nejenom na základě zmíněných faktorů dochází v České republice k nepřetržitému poklesu početnosti, který se v některých oblastech, včetně Doupovských hor, blíží k hranici udržitelnosti lokální populace. Nyní máme tedy jednu z posledních šancí tohoto majestátného zástupce tetřevovitých včeské přírodě zachovat pro budoucí generace.

Náplň projektu

Projekt je zaměřen na podporu a stabilizaci zbytkové populace tetřívka obecného v zájmové lokalitě Doupovských hor. Podpora je v rámci projektu realizována prostřednictvím mozaikovitého otevření zarůstajících biotopů. Tímto managementovým opatřením, které bude zaměřeno na odstranění sukcesní vegetace, vzniknou otevřené plochy vhodné pro tok a hnízdění tetřívka. Odstraněním křovinného a dřevinného patra budou zároveň omezena stanoviště vhodná pro predátory hnízd a dospělých jedinců tetřívka, jako je zejména liška obecná či kuna skalní.

Projekt je realizován za spolupráce Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. a státního podniku Vojenské lesy a statky.

Projektový tým

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti:

Ing. Rostislav Linda, Ph. D. – Vedoucí projektu

Ing. Jan Cukor, Ph. D. – Specialista, odborný řešitel projektu

Ing. Jana Danysová – Management projektu, finanční řízení projektu

Agentura ochrany přírody a krajiny:

Bc. Vít Tejrovský (SCHKO Slavkovský les) – Odborný pracovník, specialista, zoolog

Vojenské lesy a statky, divize Karlovy Vary:

JUDr. Jiří Kšica – Ředitel divize

Ing. Ladislav Novotný – Vedoucí Správy Služeb Lučiny

Ing. Petra Kutnohorská – Finanční řízení projektu

Ing. Markéta Máchová – Management projektu

pracovníci Správy Služeb Lučiny – Provádění managemetu zájmových ploch

Norwegian Institute for Nature Research:

Lasse Frost Eriksen – Odborný specialista, poradce, zoolog

Oddgeir Andersen – Odborný specialista, poradce, zoolog

Místo řešení projektu