Součástí našeho projektu je také propagace jeho tématu. K tomu nám slouží materiály, které můžeme použít na veřejných akcích. Letos k nim přibylo např. pexeso, jehož tvorbu jsme si velmi užili. Prezentaci našeho Útvaru myslivosti a tetřívčího projektu můžete navštívit na událostech spojených s lesnickou a mysliveckou tématikou.

O tetřívkovi mluvíme také na mezinárdní úrovni. Při příležitosti 15. sympozia věnovanému tetřevovitým jsme navštívili Polsko, kde jsme měli možnost diskutovat o situaci ohroženého černého rytíře a přístupu k ochraně tetřevovitých s mnoha uznávanými vědci. Např. z Belgie pocházel příspěvek, který uvažoval, zda vakcinace lišek obecných ovlivnila jednu ze subpopulací tetřívka obecného. Predace je jedím z hlavních faktorů, které ohrožují tento druh.

Diskuze na téma tetřívka obecného, vývoj jeho populace u nás i ve světě a příležitostech ke zlepšení jeho životních podmínek je důležitá pro jeho zachování. Poznávání faktorů, které jej ohrožují, práce na jejich eliminaci a naopak podpora potravní nabídky a úprava biotopů patří mezi základní aktivity. Velkou pomocí pro ochranu tetřívka by byl plán péče vytvořený naší vládou. Proto je potřeba šířit informace jak mezi laickou, tak odbornou veřejností.

Hned na začátku audio ukázky uslyšíte syčivý zvuk zvaný pšouknutí, poté se postupně rozvine rezonantní bublání připomínající vrkání hrdličky. Pokud se pozorně zaposloucháte, zjistíte, že každé pšouknutí zní trochu jinak. Jet o dáno jednak rozdíly ve vokalizaci mezi kohoutky, ale také obměnami v hlase jednotlivců. Ke konci ukázky je vzdáleně slyšet zatrylkování, které obvykle předcháuí výpadu proti soupeři během tetřívčích soubojů.

Budíček zvoní ve 3:30. Rychle obléct do teplého, posbírat dalekohled, mapu a foťák (v mobilu :D), svačinu a skočit do auta. Ačkoli je ve vojenském prostoru nulový provoz, dostat se na vybranou lokalitu trvá i hodinu. Aby byl monitoring tetřívků efektivní, je ideální začínat mezi čtvrtou a pátou hodinou ranní. Někdy je kohoutky už touto dobou slyšet, jindy si na ně počkáte třeba i do půl sedmé.

Již pár minut po vystoupení z auta slyším bublat mého letošního prvního kohoutka. Natáčím slecha, abych určila, odkud se bublání ozývá. Před sebou vidím mírný svah s s postupně houstnocími křovinami. Snažím se přiblížit s nadějí, že zahlédnu kohoutka a možná i slepičku. Nedaří se mi však odhadnout, odkud bublání vychází. Zaznamenám tedy bod do mapy a pokračuji dál v trase. Dlouhou dobu slyším jen zpěv ptáků, chvílemi ani to ne, protože vane silný vítr. Vystoupám na kopec a po pár krocích vidím tetřívka v letu. Zvedám dalekohled, ale kohoutek zaletěl za horizont. Pokračuji tedy dál s tím, že jej možná zahlédnu později, a taky že ano. Tentokrát jsem dalekohled zvednout stihla a sleodvala přelet tetřívka přes cestu na druhou stranu kopce. Tam už ho nejspíš neuvidím, ale i tak mám radost. Opět bodík do mapy a hurá dokončit trasu.

Každý den monitoringu je jiný a každé ráno je jedinečně krásné. Všichni zúčastnění tetřívka alespoň zaslechli. V Doupovských horách je několik lokalit, na kterých se tetřívek historicky vyskytoval. Letos jsme se monitoringu s kolegy z Útvaru myslivosti věnovali celý první týden v květnu, abychom jich v co nejkratším čase stihli obejít co nejvíce. Nyní nás čeká vyhodnocení spolu s monitoringem AOPK, abychom měli přehled o počtu kohoutků a slepiček. Věříme, že se zde tetřívkovi stále líbí, a že mu provedené úpravy prostředí prospěly.

V původní domovině mývala severního (Procyon lotor) v Severní Americe nastává u této medvídkovité šelmy začátkem prosince nepravý zimní spánek, při kterém neopouští noru po dobu několika týdnů. V Evropě však mýval natolik zdomácněl, že zimní období maximálně prolenoší. Nutno podotknout, že v této změně chování pravděpodobně hraje roli změna klimatu, konkrétně stále mírnější zimy.

V České republice se mýval začal ve větší míře vyskytovat v 90. letech minulého století. V současnosti můžeme na našem území najít dvě hlavní subpopulace – na Olomoucku a Karlovarsku. Druhá oblast se soustředí do areálu Doupovských hor. Právě zde v rámci výzkumného projektu sledujeme pomocí fotopastí potenciální predátory tetřívka obecného, mezi něž mýval severní neodmyslitelně patří. Vojenské lesy a statky se intenzivně snaží odlovem regulovat nárůst tohoto invazivního druhu. Dokumentace jedinců v okolí sklopců nám přinese nové poznatky o chování mývalů a následné analýzy žaludků objasní složení jejich potravy. Mimo jiné do ní spadají právě vajíčka tetřívka obecného, proto je nutné cílit na omezení a nejlépe celkovou eradikaci mývala severního nejen na Doupově.

Prostředí Doupovských hor je pro mývala severního ideální. Je zde dostatek vodních ploch a toků, v jejichž okolí si mývali nejčastěji shánějí potravu. Díky své přizpůsobivosti jsou však schopní přežívat i v jiných ekosystémech. Je známo, že se stahují i k lidským obydlím, kde se živí krmivem pro domácí zvířata nebo dokonce zbytky z popelnic. Ve volné přírodě pak ohrožují původní druhy obojživelníků či ptáků. Z toho důvodu není mýval severní v naší přírodě vítán.